Erik - читать бесплатно онлайн полную версию книги автора Terry Pratchett (ч. notes)

Poznámky

1

Pozn. autora: Skutečně jen erotické. Je rozdíl v tom, když někdo používá peříčko, nebo celé kuře.

2

Pozn. autora: Kontinentu Ku trvalo třicet let, než zmizel ve vlnách. Jeho obyvatelé strávili většin času ucpáváním. Do historie se jeho mizení zapsalo jako nejtrapnější přírodní katastrofa.

3

Pozn. autora: Starý Tom byl popraskaný bronzový zvon ve Zvoniční věži univerzity. Srdce zvonu upadlo nedlouho potom, kdy byl na věž umístěn, ale dodnes se z něj každou hodinu nese neobyčejné ticho.

4

Pozn. autora: Kvestor se opatrně zmiňuje o obtížném období, během kterého univerzita málem zapříčinila konec světa, a byla by to opravdu dokázala, kdyby nebylo dlouhého řetězu událostí zahrnujících Mrakoplaše, kouzelný koberec a půl cihly v ponožce (viz. Magický prazdroj, Talpress 1995). Celá aféra budila ve většině mágů velmi trapný pocit, jak to konečně vždycky bývá s lidmi, kteří nakonec zjistí, že byli celou dobu na nesprávné straně (to znamená na straně poražených). Je přímo pozoruhodné, kolik univerzitních mágů (především těch starších) bylo teď pevně přesvědčeno, že právě v té době byli nemocní, na návštěvě u tetičky nebo prováděli nesmírně náročné výzkumy za zamčenými dveřmi, přičemž si hlasitě prozpěvovali, takže nebyli s to zaslechnout cokoliv zvenčí, a neměli proto ani nejmenší ponětí, co se tam děje. Nejdřív se vedla krátkou dobu řeč o tom, že se Mrakoplašovi postaví socha, ale díky podivné alchymii, která ovlivňuje všechny podobně ožehavé události, se z pomníku rychle stala pamětní deska, pak zápis v Knize cti a nakonec napomenutí cenzury, kterým ho kárala pro nedbalý oděv.

5

Pozn. překl.: Sukubové (z latinského succumbere „ležeti vespod“) jsou démonická, většinou neviditelná stvoření, která jsou výhradně postrachem mužů. Zmocňují se jich po nocích a nutí je obcovati do úmoru, což v minulosti mívalo často za následek celkovou tělesnou slabost a v případě, že oběť nebyla opatrná, i smrt na hranici. Dnes může sukubův zájem po nějaké době způsobit celkovou slabost finanční nebo v případě, že oběť není opatrná, i smrt na nemocničním lůžku. Mužským protějškem sukuba je inkubus, který pochopitelně ve většině případů obtěžuje ženy.

6

Pozn. autora: Démoni a jejich peklo se velmi liší od Podzemních rozměrů. Podzemní rozměry, to jsou jen nekonečné rovnoběžné pusté pláně mimo vesmír a čas. Ty smutné, šílené věci, které na nich žijí, nechápou svět lidí, snaží se z něj pouze získat světlo a tvar, ohřát se u ohně reality, a tak se kolem něj hloučí se stejným výsledkem — pokud se k němu ovšem výjimečně dostanou — jako oceán, který se snaží ohřát u svíčky. Démoni však patří víceméně do téhož časoprostorového tentononc jako lidé a mají hluboký a nenasytný zájem o každodenní lidské záležitosti. Je zajímavé, že bohové Zeměplochy nikdy nestáli o to, soudit duše mrtvých, a tak se lidé dostanou do pekla jedině tehdy, když jsou do hloubi srdce přesvědčeni, že si takový trest zaslouží. Nemohou se ovšem dostat do pekla, pokud o něm nikdy v životě neslyšeli. To vysvětluje, proč je tak důležité střílet misionáře na potkání.

7

Pozn. autora.: Démoni mají zcela zvrácené žebříčky hodnot.

8

Pozn. autora: Mrakoplašovi kdysi někdo řekl, že zemřít je skoro totéž jako přejít do vedlejší místnosti. Rozdíl je hlavně v tom, že když tam vykřiknete „kde mám čisté ponožky?“, nikdo vám neodpoví.

9

Pozn. autora: Je to způsobeno tím, že oprava zásuvek, vynášení odpadků, úklid knihoven, zjišťování toho, co haraší ve vikýři, a sekání trávníků nakonec vyčerpá i ty nejsilnější povahy.

10

Pozn. autora: Tedy tak to vypadalo alespoň zdálky. Zblízka už bohužel nikoliv.

11

Pozn. překl.: V originále „ay, ay, sir!“. Je to poprvé, kdy jsem si dovolil přeložit tento nepřeložitelný výraz, používaný od nepaměti v britském námořnictvu. V tomto případě bych se skoro vsadil, že seržantovo originální „ay,ay,“ nevyjadřuje pouhý souhlas, ale především rozpaky a úžas.

12

Pozn. autora: Mnoho lidí si teď pomyslí, že to měla být molekula vodíku, ale to by odporovalo odpozorovaným skutečnostem. Každý, kdo v životě našel v zásuvce své vlastní kuchyně naprosto neznámý ruční šlehač, ví, že do vesmíru neustále proudí surový materiál, ovšem často v dosti pokročilých tvarových formách. Za běžných okolností se nečekaně zhmotňuje v popelnících, vázách a přihrádkách na rukavice. Svůj tvar si pak hmota vybírá tak, aby vzbudila co nejmenší pozornost, a k základním a nejběžnějším formám patří právě kancelářské sponky, špendlíky, kterými jsou sešpendleny nové pánské košile, malé klíče neznámo odkud, kostky, kousky tužek, tajemné součástky domácích přístrojů a často alba bezcenných známek. Proč se hmota chová tímto způsobem, je absolutně neznámé, ale je jasné, že hmota má Plány.

13

Pozn. autora: To, co držel, byl ve skutečnosti svazek 93 doplňků a poznámek, abychom byli přesní. Vlastní směrnice sestávaly z 1440 svazků. Tedy jejich první část.