Pozn. překl.: Vězte, že tady pan Pratchett dal svým tiskařským šotkům křestní jména odvozená od jmen známých tiskových písem. Ta ovšem byla v historii většinou naopak pojmenována po svých tvůrcích.
Pozn. autora: To je zcela běžná halucinace, kterou trpí většina lidí.
Pozn. překl.: Česky se jí říká písmovka. Jak víte, existují takzvané řemeslnické slangy a typografická výroba nebyla výjimkou. Většina lidí od fochu ještě dlouho používala původní trpasličí názvy jako „háček“ místo „sázítko“, „kasa“ místo „písmovka“, „regál“ místo „pracovní pult“, „pres“ místo „lis“, „šifle“ místo „loďka“ atd. Uvádím to spíše proto, aby technickým pasážím rozuměli i laici.
Pozn. překl.: Příklopový lis patří k velkým vynalézám jak trpaslictva, tak lidstva. Oproti klasickému knihařskému lisu, kde forma leží na podložce, na ni se umístí papír a tlakem spouštěné horní desky se udělá otisk, tady je papír s podložkou vkládán na pevnou část zařízení, forma je pohyblivá a na masivním rameni se přiblíží k papíru a otiskne se na něj. To umožňuje snadnější nakládání papíru, jednodušší práci ve formě a s ní, ale především zrychlení tisku. Zjednodušeně si to představte tak, že opřete obě ruce na stole o lokty, a zatímco jedna zůstává nehybná a někdo vám na ni pokládá kousky papíru, druhou, v níž držíte razítko, na každý vložený papír přitisknete. Když nebudete malicherní a odmyslíte se od rázných technických podrobností, máte před sebou princip příklopového lisu.
Pozn. překl.: Čti Ščikén jako např. Rodén (Rodin) nebo Miša (Mucha).
Pozn. autora: Velká Wahoonie je nejproslulejší zeměplošská zelenina a podle toho si jí také patřičně cení všichni znalci a gourmeti (kteří si málokdy považují něčeho laciného a obyčejného). Používá se také jako přezdívka pro Ankh-Morpork, i když zdaleka tak zle nepáchne.
Poz. autora: Váš mozek prosycený drogou je na pohled hrozná věc. Pan Tulipán však byl živoucím důkazem toho, že stejně hrozný pohled je i na váš mozek prosycený koktejlem z koňského mazání, šerbetu a pilulek na zadržování vody v organismu.
Pozn. autora: Slova připomínají tak trochu ryby už tím, že někteří vzácnější jedinci přežijí jen v určitém prostředí, na speciálním útesu, kde je jejich zvláštní tvar nebo zabarvení přirozeně chrání před nebezpečím otevřeného moře. Slova jako „půtka“ a „rozmíška“ najdete jen v některých literárních útvarech (stejně jako slovo „archivní“ nebo „rum tuzemský“ najdete jen na některých nápojových lístcích). V běžné konverzaci se prakticky nevyskytují.
Pozn. překl.: Citát je to opravdu pěkný, ale mějte na paměti, že vždycky záleží především na praktické aplikaci podobných citátů. Za druhé světové války, například, býval nad branami koncentračních tábora nápis „Práce osvobozuje“.
Pozn. autora: Což pro ně nebylo nic těžkého, jak říkali někteří nelaskaví lidé.
Pozn. autora: Je třeba upozornit, že každý, kdo se začal živit syrovými steaky z ankh-morporských jatek, se vrhl do života plného nebezpečí a vzrušení, který musel uspokojit i náročného dobrodruha.
Pozn. překl.: Dobrohor tady myslí na výšku sloupce. Cicero je základní typografická míra, která se skládá z dvanácti typografických bodů, což odpovídá velikosti zhruba 4,513 milimetru. Dříve se v typografii počítalo v podstatě jen v tomto systému. Existovala (a jistě ještě existují) kovová měřítka — cicerátka, s jejichž pomocí se měřilo. Někteří starší typografové byli na ten systém tak zvyklí, že měli potíže s odhadem v centimetrech. Moje přítelkyně typografka mi kdysi vyprávěla, jak šokovala prodavačku v obchodě s textilem, když chtěla „padesát cicer toho hedvábí na šálu“…
Pozn. autora: V mnoha směrech měl Mikuláš ze Slova skvělou grafickou představivost.
Pozn. autora: Lidé té třídy, z níž Mikuláš pocházel, považovali spravedlnost za stejné zboží jako uhlí nebo brambory. Objednali jste si ji, když jste ji potřebovali.
Pozn. překl.: Jen tak pro jistotu a netechnické typy: každé běžné písmo má velká písmena, tzv. verzálky či verzály, malá písmena neboli minusky a většinou ještě kapitálky, což jsou velká písmena zmenšená na velikost malých. Například: ANKH-MORPORK, Ankh-Morpork, ANKH-MORPORK.
Pozn. autora: Byly to ony blahé doby, kdy se Bingo do Ankh-Morporku ještě nedostalo.
Pozn. překl.: Takhle je to v anglickém originále. Nedokázal jsem vás o to připravit.
Pozn. autora: Tedy alespoň, ti, kteří nebyli shromážděni kolem harmonia v misii Odříkání a nezpívali nervózními hlasy o tom, jak hrozně miluji kakao.
Pozn. překl.: To mluvíme o domácí kuchyni. Co se týče podniká veřejného stravování, radil bych vám u podobných mlsků k maximální opatrnosti. Je samozřejmé, že se tato jídla doma vaří především, když něco zbyde, a proto, aby se spotřebovaly ty zbytky. Nesmí to však být zbytky ze zbytků, a už vůbec ne zbytky ze začátku minulého týdne. U paní Arkánové by to ale muselo fungovat jako ty moderní recepty, které často začínají: Vezmeme 30-40 dag zbylého kuřecího masa… nebo: nameleme 50 dag uzeného od oběda… a podobně. Co? Že tomu nerozumíte? Tak to buď proto, že nevaříte, takže nevíte, o čem je řeč, nebo naopak proto, že vaříte a víte, o čem je řeč.
Pozn. autora: A o většině trpaslíků se také pořád ještě mluvilo jako „o něm“, dokonce i když se měl za někoho vdávat. Všeobecně se to bralo tak, že někde pod vší tou kroužkovou zbrojí je jeden z nich „ona“ a že stačí, když příslušný pár ví který. Faktem je, že otázky sexu patří tradičně k těm, o nichž se mezi trpaslíky nehovoří — možná z jakési počestnosti, možná proto, že je nijak zvlásť nezajímají, ale nejspíše a téměř jistě proto, že jsou přesvědčeni, že ať už se dva trpaslíci spolu rozhodnou dělat cokoliv, je to jen jejich vlastní věc.
Pozn. autora: Nejlepší způsob, jak popsat pana Větroměje, by asi byl tenhle: Představte si, že jste na schůzi. Rádi byste skončili co nejdříve. Všichni ostatní také. Už není ani o čem diskutovat. A právě ve chvíli, kdy už všichni vidí, jak se za časovým horizontem vynořují Jejich Soukromé Věci, a začínají skládat papíry a zapínat tašky, ozve se hlas „Mohl bych se zmínit ještě o jedné maličkosti, pane předsedo…?“, a vy s pocitem nesnesitelné těžkosti v žaludku pochopíte, že teď bude večer dvakrát tak dlouhý a bude se mnohokrát vracet ke schůzím minulým. Muž, který právě pronesl tuto větu a teď sedí na svém místě s blazeovaným výrazem člověka oddaného předpisovým ceremoniálům, je tak podobný panu Větromějovi, že ani nemusíte hledat deset rozdílů. Jedna z věcí, které charakterizují pány Větroměje celého vesmíru, je výraz „podle mého skromného mínění“. Oni si o něm myslí, že dodá váhu jejich prohlášení, ale ve skutečnosti jím signalizují, že to, co bude následovat, je zakyslé hledisko člověka se společenským půvabem žabince.
Pozn. překl.: Tady se laskavému čtenáři omlouvám. Tak jako my známe Pyrrhovo vítězství, medvědí službu, danajský dar nebo Potěmkinovy vesnice, znají Angličané spojení Hobsonova volba, což je volba, kdy člověk nemá na výběr, tedy typu buď tohle, nebo nic. V češtině jsem na nic takového nenarazil. Obávám se, že jsem tady měl jen Hobsonovu volbu.
Pozn. překl.: Nebudu vás zdržovat. Femur je latinsky „stehenní kost“. Nedá se nic dělat, v té latině to má větší švih.
Pozn. překl.: Taky vám to něco připomíná? Nebo se mi to jen zdá?
Pozn. autora: Bylo to stejné, jako kdyby skupinka žraloků začala prozpěvovat reklamní songy na konzervovanou zeleninu.
Pozn. překl.: Hádanka: Proč neměl čtvrtý skřet žádné brýle? Odpověď: Protože kreslil černou barvou a na to brýle nepotřeboval. Dnes se v drtivé většině tiskne ofsetem neboli tiskem z plochy. Používají se čtyři základní barvy — žlutá, červená, modrá a černá — a jejich skládáním pak vznikají všechny barvy ostatní. Asi jako když přes sebe kladete barvy v akvarelu. Není to zdaleka tak jednoduché, jak to vypadá, takže myslím, že si ti čtyři fujtajblíci svoje cigáro zasloužili.
Pozn.autora: Abychom si přiznali pravdu, jen velmi málo lidí si kdy myslelo, že k sobě mají čistota a svatost tak blízko, snad jen pokud v jejich výkladovém slovníku chyběla pěkná řádka stran. Zato čpící bederní rouška a vlasy v pokročilém stadiu absolutní nečesanosti bývaly všeobecným znakem proroka, jejichž pohrdání věcmi světskými, kterých se vzdávali, téměř vždycky začínalo u mýdla.
Pozn. překl.: Tedy takzvaný doublecross, což v některých zemích Zeměplochy není symbol náboženský, ale symbol lsti a podvodu. U poněkud svatouškovských vrahů je pak těžko rozhodnout.
Pozn. překl.: Obávám se, že musím upozornit na správnou výslovnost tohoto jména. Píše se dohromady jako Prachoň a vyslovuje se taky dohromady, ale jako Prachoň. Nejen Angličané mají slova, která se jinak píší a jinak vyslovují!