á pouť

7

Harrar stál u okna své soukromé kabiny a hleděl ven na temné nebe poseté hvězdami. Za oknem bylo tolik světů, které nejen lákaly k záboru, ale také nabízely tolik potřebný bezpečný přistav.

Ne, netoužil po klidu. I když si tím byl naprosto jist, přece kněz pozvedl ruku se třemi prsty a přejel jí po prasklině v kdysi hladké stěně. Kdysi jeho loď vypadala jako dokonale naleštěný černý drahokam. Teď už byla po mnoha letech provozu trochu ošumělá jako většina yuuzhanvongských lodí. Harrar tušil, že dlouhý život kněžské lodi spěje neodvratně ke konci.

Nicméně stav lodi byl maličkost ve srovnání s nepříjemnou situací, v níž se nacházel válečný pán. Tsavong Lah obětoval většinu jedné paže bohům, aby získal jejich požehnání při dobývání Coruscantu. Bitva skončila vítězstvím, ale implantát válečného pána se ne a ne hojit. Kdyby se hnilobný proces nepodařilo zastavit, Harrarův starý přítel – který byl zároveň jeho nejmocnějším a nejspolehlivějším ochráncem – by byl vytlačen z vysoké pozice. Kněz tušil, že jeho osud, stejně jako osud válečného pána, závisí na úspěšném polapení a obětování jediských dvojčat.

„Eminence.“

Kněz se otočil za hlasem a pečlivě skryl své překvapení a rozmrzelost z toho, že vůbec mohl být překvapen. Přes své mohutné tělo a brnění z kraba vonduuna, které nosil i na lodi, chodil Khalee Lah tiše jako stín. Kdyby se jednalo o jiného válečníka, Harrar by pojal podezření, že se úmyslně pokusil znevážit jeho kněžské postavení.

„Doufám, že mě nerušíte zbytečně,“ řekl nevrle.

Khalee Lah sklopil hlavu. „Našli jsme unesenou loď, Eminence. Ksstarr byla spatřena u Coruscantu, ale v bitevní vřavě se jí podařilo uniknout. Opět se vynořila z temného prostoru přibližně na půl cesty mezi světy známými pod jmény Kuat a Kashyyyk.“

„A teď?“

„Domníváme se, že Jeedaiové zamíří k hvězdokupě Hapes. Nastavili jsme náš kurz stejným směrem.“

Harrarova beztak špatná nálada se ještě zhoršila. „Je-li fregata schopná cesty temným prostorem, Jeedaiové mohou volit mezi mnoha cíli.“

„To je pravda, Eminence, ale loď Noma Anora byla při svém úniku od světolodi poškozena. Ksstarr je vyhladovělá a poraněná a bez náležité péče brzy zahyne. I kdyby si nevěřící uvědomili, že je u konce se silami.“

„Tvé úvahy jsou pochybné,“ poznamenal kněz.

Khalee Lah omluvně sklopil hlavu. „Jeden z těch Jeedaiů, žena, je potomkem hapanského královského rodu,“ řekl. „Zjistili jsme to při jejich lámání. Ne od této Jeedai, od jiné.“

Harrar zaslechl ve válečníkově hlase mimovolný obdiv. „Ta žena se nenechala zlomit, pokud jsem vám dobře rozuměl. Dobrá. Tato mimořádná schopnost zasloužilých Jeedaiů by mohla usmířit bohy za tento odklad obětování dvojčat. Jak se ta nevěřící jmenuje?“

„Tenel Ka. Prý bojovala dobře, přestože má jen jednu ruku. Ostatní nevěřící nahrazují chybějící údy mechanickými zvrhlostmi. Tahle ne.“ Jeho zjizvené rty se zkřivily v dravčím úsměvu. „Pokud se skutečně prokáže její hodnota, mohla by být rovnocenným protivníkem, nebo přinejmenším dobrou zábavou.“

„V tom případě bys ji mohl obětovat sám jako válečníkův dar bohům,“ pravil Harrar. Jeho dozadu ubíhající čelo se svraštilo, když na to pomyslel. „Mnoho hapanských lodí zahynulo spolu s našimi v bitvě o Fondor, byly zničené smrtícími paprsky vycházejícími z jakési mechanické zrůdy. Podle toho, co o nevěřících víme, se dá takřka s jistotou předpokládat, že se zbavili všeho, co pokládali za nepotřebné. Hvězdokupu Hapes tudíž považovali za něco, co není hodno naší pozornosti. Pokud je ale tato Jeedai hapanská šlechtična, je třeba na to brát zvláštní zřetel.“

Válečník zasupěl. „Hvězdokupa Hapes není ovládána Yuuzhan Vongy, ale to neznamená, že nebyla poražena. Od Fondoru jsou nevěřící z hvězdokupy Hapes zalezlí na svých světech a nepodnikají žádné akce.“

„A jeedaiská přítomnost v hvězdokupě?“

„Nic, co by stálo za řeč; vlastně tam vůči nim vládne značné nepřátelství. Mírová brigáda má mezi Hapany řadu ochotných spolupracovníků. Už jsme vyrozuměli několik našich agentů.“

Harrar si válečníka pozorně prohlížel. Něco se mu nezdálo. Khalee Lah odpověděl na každou otázku bez vytáček, ale neposkytl mu žádné informace kromě těch, které Harrar požadoval. „Ty mi něco tajíš,“ podotkl. „Neříkáš mi všechno. Nezapomínej, že kněz Yun-Harly zná způsoby, jak na takové věci přijít.“

Tentokrát byla bojovníkova úklona hluboká a uctivá a dvěma prsty se zbožně dotkl svého rohatého čela. „Já jsem velitel vojska, Eminence. V zájmu úspěchu je někdy potřebné držet jisté věci v tajnosti. Smím o nich mluvit pouze se svými nadřízenými.“

Válečníkova nediplomatická slova Harrara rozzlobila. Okamžitě však hněv potlačil, neboť válečníkova upřímnost, nemluvě o jeho náboženské horlivosti, svědčily spíš o tom, že věci se nakonec vyvinou v Harrarův prospěch.

„Velíš mému oddílu. Mému,“ zdůraznil kněz. „Pomáháš splnit úkol, který mi byl dán samotným Tsavongem Lahem. Pokud válečný pán není pro tebe dost vysoko postaven, uvědom si toto: který yuuzhanvongský válečník není podřízen bohům? A kdo lépe tlumočí boží vůli než velekněz?“

Khalee Lah padl na kolena. „Právem mě káráte. Ptejte se.“

„Zdá se, že jsi si naprosto jistý, kam Ksstarr směřuje. Řekni mi proč.“

„Neprodyšně jsme uzavřeli oblasti pod naší kontrolou dovin basaly,“ odpovídal Khalee Lah pomalu. „Tito mají schopnost přerušit let plavidel nevěřících, někdy je dokonce vytáhnout z temného prostoru.“

„To vím,“ řekl kněz netrpělivě.

„Tito dovin basali rovněž komunikují s prolétajícími yuuzhanvongskými loděmi. Průlet každé lodě je zaznamenáván a informace předávána yammoskovi v průzkumné lodi. Informace, které by mohly být důležité, jsou dále předávány velitelům a některé možná až samotnému válečnému pánu.“

Knězovy oči se rozšířily. „Takže armáda sleduje všechny yuuzhanvongské lodě.“

„Považovali jsme to za nezbytné, Eminence. Nejde o žádnou neúctu vůči kněžskému stavu nebo našim tvárcům.“

Harrar si ponechal svůj názor na tuto záležitost pro sebe. „Tento postup značně usnadňuje náš úkol. Poletíme na Hapes.“

Vůně v kabině se nepatrně změnila, což signalizovalo blížící se výstup z temného prostoru. Kněz s válečníkem se na dobu přechodu usadili v křeslech.

Kněžská loď se otřásla a zpomalila a před ní se vynořily nejasné šmouhy dosud neznámých planet a hvězd, které nakonec nabyly podoby nehybných světelných bodů. Khalee Lah spokojeně přikývl, když v dálce spatřil několik jasně zelených bodů velikosti špendlíkové hlavičky. Světélka utvořila půlkruh a začala se pomalu přibližovat ke kněžské lodi.

„Mírová brigáda,“ řekl takřka pohrdavě. „Nom Anor strávil roky mezi nevěřícími, a pak se máme divit, že uzavírá takováto spojenectví!“

„Aspoň jsou pohotoví a dost schopní na to, aby se s námi setkali na urěeném místě. Měl by sis dávat pozor na úvahy, že vykonavatelova rozhodnutí by mohla být chybná.“

„Jsou i tací, kdo si myslí, že už chybná byla,“ odsekl válečník.

Harrar potlačil úsměv. Když se ledy prolomily, voda mohla plynout volně. „Zdá se, že jsi dobře informován ohledně událostí u Myrkru.“

„Přirozeně, armáda má na světolodi informátory. Tvárcům na Yavinu Čtyři se nepodařilo splnit jejich úkoly a další podobná zaváhání by se nám nemusela vyplatit. Na úspěšném klonování voxynů záviselo příliš mnoho.“

To byly důležité informace, které Harrar neznal a které mohlo být nebezpečné znát. „Aha,“ zabručel.

„Toto opatření jsme považovali za nezbytné,“ pokračoval Khalee Lah. „Nom Anor už selhal několikrát. Členové jeho posádky podávají hlášení mně a já obratem informuji válečného pána.“

Kněz se rozhodl vyzkoušet meze válečníkovy upřímnosti – a soudnosti. „Jmenuj ty agenty.“

Khalee Lah tak učinil bez nejmenšího zaváhání.

„Nikdy tě nenapadlo, že tvá neopatrná odpověď může způsobit smrt těchto informátorů?“ zeptal se kněz přísně.

„V této kabině jsme jen my dva,“ řekl Khalee Lah a zmateně svraštil zjizvené obočí.

„Dva, nebo dvacet, na tom nezáleží. Tsavong Lah je ve velmi povážlivé situaci. Jeho implantáty se dosud nezahojily. Mocní tvárci a mnozí kněží jsou už na vážkách, zda to mají prohlásit za znamení nepřízně bohů. Informace jsou jako plazma; mohou nás spojit, nebo popálit. Hlupák, který s nimi zachází neopatrně, ze sebe činí zbraň, kterou kdokoli – válečník, tvárce, kněz, Zahanbený, dokonce i nevěřící – může podle libosti použít.“

Bojovníkova zjizvená tvář potemněla hněvem. Pomalu vstal a zlověstně se vztyčil nad drobným knězem.

„No tak, posaď se,“ řekl Harrar popuzeně. „Mluvil jsem ti do duše, abych tě naučil obezřelosti, ne proto, že bych tě podezíral ze zrady!“ Khalee Lah vypadal nejistě. Jak silně jste oddán válečnému pánovi?“

„Stejně jako v dobách našeho mládí.“

„Připomínal jste mi bohy, abyste ze mě vytáhl vojenské informace!“

„Jsem kněz Yun-Harly,“ pravil Harrar důstojně. „Volil jsem slova odpovídající žádanému účelu. To je celé. Uklidni se, pomodli a popros bohy o trochu důvtipu.“

Válečník uctivě sklonil hlavu, otočil se k oknu a rovnal si v hlavě myšlenky. Společně sledovali, jak se k nim blíží podivná loď.

Harrar sledoval plavidlo nevěřících se směsí obdivu a odporu. I když bylo zjevně mechanické, bylo postavené tak, že připomínalo gigantický hmyz. Ze zkrouceného skládaného trupu trčela šikmo vzhůru tenká kovová křídla. Po obou stranách trupu se vinuly dva páry nohou, které vypadaly, jako by byly nasazené obráceně. Kulatý kokpit připomínal hlavu a lesklé černé průzory při pohledu z boku vypadaly jako obrovské složené hmyzí oči.

„Já ty nevěřící podcenil. Kdo by si pomyslel, že budou schopni tak nehorázné urážky bohů?“ zabručel Khalee Lah. Zvýšil hlas, aby ho slyšeli knězovi strážci. „Zajistěte loď nevěřících a přiveďte všechny, kdo jsou na palubě, ke mně.“

Na jeho zavolání vstoupila zeleně a žlutě tetovaná žena. Podobně jako Khalee Lah i ona byla obalená živým pancířem. Její byl skvrnitě zelený, takže se dobře hodil na zelených světech, kterých bylo v této galaxii plno. Harrar doufal, že jednoho dne prohlásí podobný svět za svůj majetek, a podle toho se také vytvářely pancíře jeho stráží. Nicméně teď, když se dozvěděl, že jeho cesty jsou sledovány a hlášeny, si musel počínat mnohem diskrétněji.

Harrar obrátil pozornost ke dvěma stvořením, která se loudala za strážnou. Rty se mu stáhly. Ti dva představovali ty nejodpornější exempláře mužů lidské rasy, s jakými se Harrar setkal.

Oba byli vysocí a kdysi se o nich zřejmě dalo říci, že měli dobrou postavu. Jeden byl hubenější, než bylo zdrávo, a jeho obrovský nos lemovaly horečnatě se lesknoucí černé oči. Díky úpornému tiku v jednom oku a nervóznímu škubání jeho přerostlého nosu se nápadně podobal lysému hlodavci. Druhý muž byl hustě zarostlý zářivě ryšavými vlasy, které mu neposlušně padaly vlnitou záplavou na ramena, a další, stejně neupravené, mu rašily na tvářích a na bradě. Jeho nedisciplinovanost neznala mezí: mohutné ruce měl obnažené a břicho mu v ochablých záhybech viselo přes opasek až na zbraně.

Khalee Lah se ani nepokusil skrýt své pohrdání. „Vaše jména.“ Oba muži se trhaně a neobratně uklonili. „Benwick Chell,“ oznámil vlasatý. „Můj druhý pilot, Vonce.“

„Jste příslušníci Mírové brigády?“

„Tak jest.“

„Proč?“

Oba muži překvapeně zamrkali a vyměnili si varovné pohledy. „Proč?“ zopakoval ten, který se představil jako Benwick.

„Snad to není tak těžká otázka,“ řekl Khalee Lah. „Co očekáváte, že tímto spojenectvím získáte?“

„Naše životy,“ stroze odvětil muž.

Khalee Lah zafrkal. „Mizerná odměna.“

„Může být,“ odsekl vousatý muž v prvním náznaku vzdoru od jejich příchodu, „ale mrtvej chlap bude těžko utrácet zasloužený kredity.“

„Zajímavá filozofie,“ vmísil se Harrar do rozhovoru, „teď ale není vhodný čas na hádky. Potřebujeme v tomto sektoru získat více agentů. Řekni nám, co by přimělo Hapany, aby spojili síly s Yuuzhan Vongy?“

„Tady toho není moc na práci. Většina je už udělaná. Musíte znát něco z našich dějin,“ začal muž a povzbudivě pohlédl na svého podřízeného. „Před staletími byl Hapes osídlen piráty.“

Khalee Lah si zaklepal na ucho, aby mu tizowyrm, kterého tam měl zasazeného, poskytl srozumitelnější překlad.

„O pirátech už jsem slyšel,“ přerušil ho Harrar. „Přepadávali jste lodě a kradli jejich náklad.“

„A někdy i jejich cestující,“ řekl muž významně. „Dalo by se říct, že práce, kterou po nás chcete, je naprogramovaná v našich počítačích.“

„Jsi blázen,“ vybuchl Khalee Lah,„ a tvoje loď je rouhačský brouk. Naše kořist, i když je to smutné, by tě rozdrtila jediným plácnutím.“

Člověk pohodil vlasatou ryšavou hlavou směrem k přistávací ploše na zádi kněžské lodě. „Vosí loď je jen průzkumný plavidlo. Jakmile najdeme fregatu, zaútočíme plnou silou.“

„A kdo bude tomu útoku velet?“

Benwick pyšně zvedl bradu. „Já.“

Khalee Lah rozhodil rukama a odešel. Člověk se rozběhl za ním. „Nemyslete si, že to nezvládnu. Byl jsem patnáct let u hapanského vesmírného loďstva, šest z toho jako velitel eskadry.“

Válečník se prudce otočil a přistoupil těsně k mužovi. „Tak proč jste se nebránili naší invazi?“

„Zkusili jsme to,“ řekl suše. „Ale nemělo to cenu.“

Harrarovi začalo svítat. „Ty jsi byl na Fondoru.“

„Moje eskadra byla zničená – díky tý čarodějnický královně a jejímu jediskýmu kamarádovi, kterýmu do toho nic nebylo. Tak jsme se vrátili k řemeslu našich předků.“

„Dezertovali jste,“ upřesnil Khalee Lah.

Harrar si všiml blesků, které metaly oči mladého válečníka, a bezděky vykročil vpřed. Ne dost rychle.

Bojovník švihl rukou šikmo nahoru tak, že se jeho sevřená pěst ocitla až u ucha a dva prsty mu ztuhly a proměnily se v živoucí zbraň. Prudký pohyb vpřed – a vrazil prsty velkému muži do hrdla. Ryšavcova hlava se otočila dozadu. Udělal několik potácivých kroků, pak spadl, držel se za náhle stažené hrdlo a lapal po dechu. Khalee se na něho vrhl a v očích měl příslib smrti.

Na takřka neznatelné Harrarovo pokynutí se válečnice vrhla vpřed. Khalee Lah proti ní vystrčil jednu ruku, jako by ji chtěl odehnat. Uchopila mohutného válečníka za zápěstí a zkroutila mu je, čímž narušila jak jeho soustředění, tak jeho rovnováhu. Hbitě se vrhla na podlahu, odvalila se stranou a strhla bojovníka s sebou. Byla zpátky na nohou tak rychle, že tomu Harrar ani nechtěl věřit.

Ve vteřině byla na kolenou. Ohnula hlavu dozadu a nastavila Khaleemu Lahovi hrdlo. Válečník vstal, zaťal pěst a bodce v kloubech vytvořily krátký zoubkovaný nůž.

„Ne,“ řekl přísně Harrar a vstoupil mezi zápasící. „Tato bojovnice nebude potrestána za uposlechnutí rozkazu.“

„Bojovníkům velím já!“ protestoval Khalee Lah.

„A ty jsi pro změnu podřízený mně,“ namítl kněz. „Nemám snad právo poroučet vám oběma?“

„Vy jste jí poručil, aby mě napadla?“

„Aby tě zastavila. Ten člověk byl na Fondoru. Může mít pro nás důležité informace.“

Khalee Lah sklonil hlavu, ale oči mu stále plály.

„Neeka Sot není pravá válečnice, ale členka sekty zabijáků, tvarovaná od narození pro rychlý útok a boj zblízka. Nepřemohla tě v boji. Kdybych tě byl nezastavil, snadno bys ji zabil. Je také moje osobní strážkyně,“ pokračoval Harrar. „Snad sis nemyslel, že vojáci jsou jediní, kdo zaměstnávají strážce a ochranku?“

Zanechal ohromeného válečníka, ať se vyrovná s tímto zjištěním sám, a otočil se k člověku jménem Vonce. Mužova tvář chorobně zbledla a nemohl odtrhnout zděšený zrak od dusícího se druha. Škubání v oku se mu zrychlilo, až tato část jeho obličeje začala připomínat malé zvířátko zmítající se v předsmrtelné křeči.

„Rudovousého muže opět vzkřísíme,“ ujistil ho Harrar. „Pověz mi, co víš o Jaině Solo.“

Do Voncovy tváře se vrátilo trochu barvy a zoufalý tik se zpomalil na pravidelné mimovolné záškuby. „Právě jsme se vraceli z úspěšné výpravy a letěli na Coruscant vyložit náklad. Mnohým z nás se už odtamtud nepodařilo dostat. Slyšeli jsme vysílání Leiy Organy Solo, ve kterém se říkalo, že její dcera Jaina pilotuje yuuzhanvongskou fregatu.“

„To odpovídá tomu, co víme,“ souhlasil Harrar. „Ta žena Solo je také Jeedai?“

Muž se zamyšleně poškrábal na velkém nose a pokrčil rameny. „Slyšel jsem o tom. Luke Skywalker je její dvojče, takže si myslím, že by to mohla být pravda.“

„Další dvojče,“ řekl Khalee Lah a vztekle zavrčel. Během rozhovoru se k nim přiblížil, takže slyšel, o čem je řeč. „Takže tato nová žena Solo dokáže mluvit s Jainou Solo pomocí jeedaiských kouzel?“

„O tom nic nevím, ale viděl jsem něco jiného, co by mohlo vysvětlovat, jak se s nimi mladá Solo spojila. Fregata vletěla přímo do letové dráhy Falconu, jako by vybízela Hana Sola, aby na ni vystřelil.“

„To se každý třetí člověk v této galaxii jmenuje Solo?“ zeptal se zlostně Khalee Lah.

Vonce se pousmál. „Občas to tak vypadá. Nicméně, starej Han vypálil a fregata se vyhnula, jako by tu střelu očekávala, a schytal to koralskipper, který letěl těsně za ní. Skvělá práce,“ řekl obdivné a potřásl hlavou. „Smůla pro toho skipa, pochopitelně,“ dodal rychle.

„A ty si myslíš, že Han Solo ten manévr znal?“

„Zdálo se mi, že ho párkrát nacvičovali,“ souhlasil Vonce. „Hned potom si Solova žena vzala kom a poručila všem, aby nechali fregatu na pokoji. A pak jsme dostali několik zpráv od villipů, který popisovaly fregatu a žádaly všechny lodě v dosahu, aby ji pomohly Yuuzhan Vongům zajmout. Takže mi připadá, že to, co říkala Leia Solo, byla asi pravda.“

„A co jste udělali vy?“

„Vypálili jsme na fregatu několik střel, na břicho, jak nám řekli. Loď se všem střelám vyhnula,“ řekl nevěřícně. „Už jsem sice viděl lepší piloty než tu Solovic holku, ale moc jich nebylo.“

Harrar pohlédl na Khaleeho Laha. Jak očekával, válečník vypadal silně znepokojen tímto svědectvím o schopnostech a prohnanosti jeedaiských dvojčat.

„Budeš náležitě odměněn,“ řekl kněz Voncovi.

Pohlédl významně na Neeku Sot. Bojovnice se vrhla vpřed a vyskočila do výšky. Přistála Voncovi na ramenou a pevně mu sevřela krk mezi opancéřovanými stehny.

Pod její vahou klesl na kolena. Neeka ho přitiskla k podlaze. Její levá bota mu dopadla na šíji a prudce se tam pootočila. Voncův vaz praskl se zřetelným lupnutím. Válečnice se nezastavila a pružně jako kočka, aniž udělala jediný zbytečný krok, se blížila k dusícímu se muži.

Benwickova tvář mezitím dostala červeně fialovou barvu. Neeka Sot mu kopnutím uvolnila ruce svírající hrdlo a šlápla mu ze strany na krk. Když ustoupila, muž popadl dech a dlouze a ztěžka nasál vzduch do plic.

Žena se sehnula a popadla Benwicka za kudrnaté rezavé vlasy. Vytáhla ho na kolena a držela ho za vlasy ve vzpřímené poloze.

Obešla ho, aby mu viděla do tváře, a stále ho držela za vlasy. Pak mu strhla hlavu na stranu a přikývla směrem ke knězi.

Harrar vyndal ze záhybů svého turbanu maličkou krabičku. Uvnitř byl světle zelený tvor. Naklonil krabičku a vyklopil malého služebníka muži do ucha.

V následujících chvílích naplnil kabinu Benwickův odmítavý křik. Harrar stěží zachovával klid. Lidé byli směšní, když odmítali spojení s tvory, kteří jim měli pomoct, a považovali nezávislost svých ubohých a slabých těl za vyšší hodnotu než větší sílu a zdatnost.

Benwick se bránil a protestoval, jako by na jeho mínění záleželo. Konečně byla operace u konce a muž se ztěžka postavil na nohy.

Chytil se za ucho a nasupeně hleděl na mrtvolu svého kamaráda. „Takhle si představujete odměnu?“

„Takhle s tebou budeme moct rychleji a lépe komunikovat,“ pravil Harrar. „S touto výhodou budeš mít větší šanci zajmout Jainu Solo než kterýkoli z tvých pirátských společníků. Teď můžeš jít. Neeka Sot by se velmi urazila, kdyby si myslela, že se ti můj dárek nelíbí.“

Ryšavý muž vrhl na bojovnici pohled plný zášti, ale jeho poklona směrem k Harrarovi a Khaleemu Lahovi byla dostatečně uctivá. Otočil se a vyšel na chodbu.

Neeka Sot se uklonila Harrarovi a pak klesla na jedno koleno před Khaleem Lahem. Poněkud obměkčen tímto projevem úcty jí pokynul rukou, aby vstala a odešla.

Kněz se otočil a prohlížel si mladého válečníka. „Tvé přesvědčení je silné jako zbroj, kterou nosíš, ale ani zdaleka není tak pružné. Trápíš se, když zjistíš, že se něco nevyvíjí podle tvých představ,“ poznamenal. „Ale dobře si zapamatuj, co jsme se tu dozvěděli. Jaina Solo nejspíš bude mnohem nebezpečnějším protivníkem, než jsme očekávali.“

„Je nevěřící!“

„A my ne,“ řekl kněz ostře. „Právě kvůli naší víře musíme znát, jak silní a mocní kacíři jsou.“

Válečník šlehl po Harrarovi pohledem.

„Snad byste nechtěl srovnávat tyto kacíře s Yun-Harlou!“

„To by bylo rouhání,“ souhlasil kněz. „Já ti jenom připomínám, že Yun-Harla nás učí, že nikdy není všechno takové, jak se zdá. Stejně jako kacíři i bohyně nám dává svá ponaučení ve chvílích, kdy to neméně čekáme a v nejnepravděpodobnějších situacích.“

Když Harrar mluvil, zmocnilo se ho zlé tušení, až se otřásl. Naštěstí se zdálo, že válečník si jeho nejistoty nevšiml.

„Vskutku nepravděpodobných!“ souhlasil Khalee Lah. „Nicméně pouze blázni podceňují své nepřátele.“

Uklonil se, vyšel z kabiny a zanechal Harrara při úvahách o kacířství, které právě popřel.

Šuškalo se, že Jeedaiové mají s yuuzhanvongskými bohy více společného, než si kasta válečníků byla ochotna připustit. Zvěsti se zmiňovaly o kacířství, které mělo původ na Yavinu 4, kde někteří ze Zahanbených hledali spásu u Jeedaiů.

Harrar pomalu přešel k oknu a nepřítomně hleděl na hvězdy venku a na nespočetné světy, které čekaly na očištění a přetvoření. Přemýšlel o svých slovech, která vyřkl před válečníkem, a porovnával svou oddanost bohyni s bojovníkovou neochvějnou vírou. A znova, jako už mnohokrát předtím, si lámal hlavu nad tím, jak někdo může bezvýhradně uctívat bohyni, které se nikdy nedalo věřit.

Život strávený na cestách v něm zasel touhu po domovské planetě. Možná že špetka kacířských myšlenek přinese do jeho života další náznak stálosti. A po tolika letech v kněžském rouchu by mohlo být velkou úlevou moct alespoň něčemu věřit.