ězdné Války: Impérium vrací úder

IV.

V černém prostoru systému Hothu se objevilo šest zlověstných těles; vynořila se jako obrovití démoni zkázy, připraveni císařskými zbraněmi rozpoutat peklo. V největším ze šesti císařských hvězdných destruktorů seděl Darth Vader o samotě v malé kulovité kabině. Osamělý paprsek světla se odrážel od jeho černé přilby, když trůnil bez pohybu ve své vyvýšené meditační komnatě.

Když se přiblížil generál Veers, koule se pomalu otevřela a horní polovina se zvedla jako zubatá mechanická čelist. Veersovi přeběhl mráz po zádech pří pohledu na temnou postavu usazenou v pouzdru podobném tlamě, postavu sotva jevící známky života, i když z ní sálala mocná aura čirého zla.

Zmatený vlastní odvahou Veers udělal krok vpřed. Měl doručit zprávu, ale byl připravený radši čekat celé hodiny, když to bude nutné, než aby rušil Vadera v přemýšlení.

Ale Vader okamžitě promluvil: „Tak co je, Veersi?“

„Lorde,“ odpověděl generála opatrně vybíral slova, „letka dosáhla nadsvětelné rychlosti. KM-sken detekoval energetické pole, které chrání oblast šesté planety systému Hothu. Pole je dost silné, aby zadrželo jakékoli bombardování.“

Vader se postavil, vztyčil se do své plné dvoumetrové výšky, a plášť zavířil na podlaze. „Takže ta povstalecká chátra se na nás přichystala.“ Zuřivě sevřel pěsti v černých rukavicích. „Admirál Ozzel se vynořil ze světelné rychlosti příliš blízko u systému.“

„Měl pocit, že bude moudřejší překvapit – “

„Je stejně hloupý jako tlustý,“ uťal řeč Vader a sípavě oddechoval. „Normální bombardování je přes jejich energetické pole nemožné. Připravte vojsko na pozemní útok.“

S vojáckou precizností se generál Veers otočil a odpochodoval z meditační síně, kde zanechal rozzuřeného Dart Vadera.

Když Vader osaměl, aktivoval velkou obrazovku, která ukazovala jasně osvětlený rozlehlý můstek jeho hvězdného destruktoru.

Admirál Ozzel na Vaderův rozkaz postoupil vpřed, až jeho obličej skoro zaplnil monitor Temného pána. V Ozzelově hlasu se ozvala úzkost, když oznamoval: „Lorde Vadere, letka se pohybovala světelnou rychlostí – “

Ale Vaderova odpověď patřila důstojníkovi, který stál napůl skrytý za Ozzelem: „Kapitáne Piette.“

Kapitán Piett věděl, že lépe je neváhat, a okamžitě postoupil vpřed, zatímco admirál potácivě couvl a rukou si automaticky sáhl na hrdlo.

„Ano, můj pane,“ odpověděl Piett uctivě.

Ozzel se začal dusit, jako by mu krk sevřely neviditelné pařáty.

„Připravte útočné vojsko k přistání mimo hranice energetického pole,“ přikázal Vader. „Pak rozmístěte flotilu tak, aby z planety nemohlo nic uniknout. Teď velíte vy, admirále Piette.“

Pietta tahle novinka potěšila i znepokojila. Když se obrátil, aby vydal rozkazy, uviděl muže, na jehož místě by se jednoho dne mohl ocitnout. Ozzelův obličej byl příšerně znetvořený úsilím vybojovat poslední doušek vzduchu; pak se mrtvý zhroutil na podlahu.

Impérium proniklo do systému Hoth.

Když se ledovými tunely rozhoukaly poplašné signály, povstalecká vojska spěchala na pohotovostní stanoviště. Pozemní posádky a droidi všech velikostí a typů běžely splnit své určené povinnosti, aby se účinně bránily blížící se císařské hrozbě.

Ozbrojené sněžné spídry tankovaly palivo, zatímco čekaly v útočné formaci, než vyletí hlavním vchodem ven z podzemí. Mezitím princezna Leia v hangáru mluvila ke skupince povstaleckých stíhacích pilotů: „Velké transportní lodě odletí hned, jakmile budou naložené. Eskortu budou tvořit dvě stíhačky na jednu loď. Energetický štít může být otevřený jenom na zlomek sekundy, takže se musíte držet velice blízko transportérů.“

Hobbie, povstalecký veterán mnoha bitev, se na princeznu znepokojeně podíval: „Dvě stíhačky proti destruktoru?“

„Iontová děla několikrát vystřelí, takže by měla zničit jakoukoli loď ve vaší letové dráze,“ vysvětlila Leia. „Až prorazíte, budete pokračovat na určené místo srazu. Hodně štěstí.“ Hobbie a ostatní piloti, trochu uklidněni, běželi ke kokpitům svých stíhaček.

Han mezitím jako šílený svařoval zvedák na Millenium Falcon. Rychle to dokončil, seskočil na podlahu hangáru a zapojil komlink. „Všechno v pořádku, Chewie,“ řekl vlasaté postavě usazené u řízení Falconu, „zkus to.“

Zrovna v té chvíli kolem procházela Leia, jenom po něm vrhla vzteklý pohled. Han se na ni samolibě podíval, zatímco zvedáky frachťáku se začaly odlepovat od země, ale pravý zvedák se nepravidelně rozklepal, pak se napůl utrhl a nakonec s nepříjemným rachotem spadl na podlahu.

Odvrátil se od Leiy, zahlédl jenom, jak poťouchle zvedla obočí.

„Zastav, Chewie,“ zavrčel Han do malé vysílačky.

Avenger, jeden z císařských klínovitých hvězdných destruktorů, se vznášel jako mechanický anděl smrti v moři hvězd nad systémem Hothu. Když se obrovitá loď začala přibližovat k ledovému světu, byla planeta jasně viditelná okny, která se táhla více než sto metrů přes obrovitý můstek válečné lodi.

Kapitán Needa, velitel posádky Avengeru, pozoroval planetu z hlavní střílny, když k němu přišel kontrolor: „Pane, do našeho sektoru letí povstalecká loď.“

„Dobře,“ odpověděl Needa se zábleskem v očích. „První úlovek dnešního dne.“

„Prvním jejich cílem budou energetické generátory,“ řekl generál Rieekan princezně.

„Ke štítu zóna tři se blíží první transport,“ řekl jeden z povstaleckých kontrolorů a sledoval na obrazovce záblesky něčeho, co mohl být jenom císařský hvězdný destruktor.

„Připravte se k otevření štítu,“ přikázala obsluha radaru.“

„Připravte se, iontová kontrolo,“ řekl další kontrolor. Obrovská kovová koule na ledovém povrchu Hothu zarotovala do určené pozice a zamířila mohutnou střeleckou věž vzhůru.

„Pal!“ rozkázal generál Rieekan.

V tu chvíli se do chladného nebe opřely červené paprsky ničivé energie. Paprsky skoro okamžitě předběhly první z uhánějících povstaleckých nákladních plavidel a mířily přímo na hvězdný destruktor.

Dvojitý rudý šíp zasáhl obrovskou loď a roztříštil řídicí věž. Exploze vyvolané zásahem začaly otřásat létající pevností a nezvladatelně jí otáčely. Hvězdný destruktor padal do hlubin vesmíru, zatímco povstalecký transport a jeho dvě stíhačky vylétly do bezpečí.

Luke Skywalker, který se připravoval ke startu, si navlékal důkladnou výstroj a pozoroval piloty, střelce a jednotky R2, které spěchaly dokončit své úkoly. Vyrazil k řadě sněžných spídrů, které na něho čekaly. Cestou se mladý velitel zastavil u zádě Millenium Falcon, kde Han Solo s Chewbaccou zuřivě pracovali na pravém zvedáku.

„Chewie,“ zavolal Luke, „dávej na sebe pozor. A na toho chlapa dohlédni, jo?“

Wookie štěkl na rozloučenou, zeširoka Luka objal, a pak se vrátil k práci na zvedáku.

Dva přátelé, Luke a Han, stáli a dívali se na sebe, možná naposledy.

„Doufám, že se s Jabbou udobříš,“ řekl Luke nakonec. „Pořádně jim zatop, chlapče,“ odpovědi Correlián lehce. Mladý velitel odcházel pryč a hlavou se mu honily vzpomínky na dobrodružství, která s Hanem prožil. Zastavil se a ohlédl se po Falconu a uviděl, že přítel se za ním pořád dívá. Když tak na sebe krátce hleděli, zvedl Chewbacca hlavu a poznal, že přejí jeden druhému to nejlepší, ať je osudy zanesou kamkoliv.

Hlas z reproduktorů jim vtrhl do myšlenek. „První transport je v bezpečí,“ oznamovaly reproduktory dobrou zprávu. Všichni, kdo byli shromážděni v hangáru, vybuchli veselím.

Luke se obrátila spěchal ke sněžnému spídru. Když k lodi došel, už u ní stál Dack, mladý střelec se svěžím obličejem, a čekal na něho.

„Jak se cítíte, pane?“ zeptal se Dack nadšeně.“ „Jako znovuzrozený, Dacku. A co ty?“

Dack zazářil. „Zrovna teď mám pocit, že bych si to mohl rozdat sám s celým Impériem.“

„Jo,“ řekl Luke potichu, „já vím, jak to myslíš.“ I když byl mezi nimi věkový rozdíl jenom několika let, v té chvíli se Luke cítil o staletí starší.

Z reproduktorů se ozval hlas princezny Leiy: „Piloti spídrů, pozor… Při signálu k ústupu se shromážděte na Jižním svahu. Vaše stíhačky se připravují ke startu. Až bude evakuace dokončena, bude vysílán kód jedna pět.“

Threepio a Artoo stáli uprostřed pobíhajího personálu, když se piloti připravovali k odletu. Zlatý droid se mírně naklonil, když natáčel senzory k malému robotovi R2. Stíny, které pohrávaly na Threepiově tváři, vytvářely iluzi, že se mu obličejový plát mrzutě protáhl. „Proč to tak dopadá,“ zeptal se, „když se zdá, že se všechno uklidnilo, najednou se všechno změní?“ Sklonil se a jemně poklepal na trup druhého droida. „Dávej dobrý pozor na pana Luka. A na sebe taky dávej dobrý pozor.“

Artoo hvízdl a zatroubil na shledanou, pak se otočil a ujížděl ledovým koridorem pryč. Threepio ztuhle mával a pozoroval, jak jeho podsaditý a věrný přítel mizí z dohledu.

Pozorovateli se mohlo zdát, že Threepiovi se zamžily oči, ale nebylo to přece poprvé, kdy si ošetřil optické senzory trochou oleje.

Robot s lidskou postavou se nakonec otočil vydal se opačným směrem.