Návrat z hvězd

Biografie spisovatela

Stanisław Lem se narodil r. 1921 ve Lvově jako syn lékaře. Střední školu absolvoval těsně před výbuchem druhé světové války. Za okupace pracoval jako automechanik. Po osvobození vystudoval medicínu, krátkou dobu pracoval v nemocnici, ale praxi neprovozuje. V této době napsal odbornou práci o rakovině. Nějaký čas byl asistentem v psychologickém semináři Jagellonské university v Krakově. Kromě medicíny a psychologie studoval sociologii, teorii informace, atomistiku, kybernetiku, astronomii a astronautiku. Od ustavení Polské astronautické společnosti je jejím členem a na astronautickém kongresu v Polsku přednesl referát o kosmické medicíně.

Stanisław Lem debutoval verši otiskovanými po válce v krakovských a katovických týdenících. V roce 1945 otiskoval na pokračování v časopise Dobrodružný svět svůj první román Člověk z Marsu. Lemovou knižní prvotinou byli Astronauti (1951), zatím nejúspěšnější kniha, která se dočkala mnoha vydání v Polsku i několika evropských zemích. Česky vyšla v r. 1956 a 1959 (Státní nakladatelství dětské knihy). Aktuální myšlenka, výstraha před hrůzami nukleární války, dala podnět k tomu, že byl podle Astronautů natočen v polsko-německé koprodukci film Mlčící hvězda.

V roce 1954 vydal Stanisłav Lem knihu útočných protiimperialistických povídek Sezam. Mezi nimi i Deníky Iona Tichého, příhody a dobrodružství kosmického Barona Prášila. (Česky vyšly v Našem vojsku 1956). Nepromarněný čas (1956), trojdílná epopea zobrazující život v Polsku od začátku hitlerovské okupace až po nástup socialismu, je zatím jediným jeho románem ze současnosti. Český překlad vydala Mladá fronta roku 1958.

Mezitím vycházel na pokračování v týdeníku Przekrój jeden z nejpopulárnějších vědecko-fantastických románů St. Lema K Mrakům Magellanovým (1956). Také ten se dočkal mnoha vydání v Polsku i v zahraničí. Česky vyšel již potřetí (Mladá fronta 1956, 1959, 1962).

Mezníkem v Lemově tvorbě je rok 1957. Tehdy dokončuje a vydává své Dialogy. Jsou to rozpravy o kybernetice, jejíž netušené a vpravdě revolucionizující možnosti si autor uvědomuje. Závěry, k nimž dospěl, uplatnil ve svých následujících knihách, ať již to byly přepracované Hvězdné deníky Iona Tichého (1957), filosofická detektivka Pátrání (1959) nebo soubor vědeckofantastických povídek Invaze z Aldebaranu (1959), která vyšla také česky (Edice Kapka, Mladá fronta 1961). Námětem i časem vzniku souvisí s Invazí z Aldebaranu i román Planeta Eden (1959). Česky jej otiskoval na pokračování Technický magazín T59 a knižně vydalo nakladatelství Lidová demokracie (1960).

Poslední rok přinesl najednou pět Lemových knih, žeň posledních tří let. Setkání pozemské civilizace s neznámou, hrozivou formou života ve vesmíru je námětem románu Solaris. Deník nalezený ve vaně napadá a zesměšňuje praxi i praktiky Pentagonu. Kniha robotů je třetím přepracovaným vydáním Hvězdných deníků Iona Tichého doplněnými o Vzpomínky Iona Tichého.

Výběr časopiseckých statí, studií a fejetonů přináší Vstup na oběžnou dráhu, kniha, která je svědectvím šíře i hloubky spisovatelových zájmů.

Posledním románem Stanisława Lema je Návrat z hvězd (1961).