Průsmyk

Kir Bulyčov (1934 — 2003)

Kir Bulyčov je pseudonym Igora Vsevolodoviče Možejka, který se narodil v roce 1934 v Moskvě. Po vystudování Institutu cizích jazyků, působil v Barmě a po návratu pracoval v Orientálním ústavu Akademie věd jako doktor historických věd a odborník na jihovýchodní Asii.

Tento historik vstoupil poprvé do literatury svými vědeckými pracemi. Nejprve to byly populárně vědecká díla z minulosti asijských a afrických zemí. Některé tyto knihy vyšly i v bývalém Československu. Mezi česky vydané historické práce patří například Sny zmizelých králů a Poselství mrtvých měst, o dávných civilizacích nebo Pod pirátskou vlajkou, pojednávající o historii pirátů Indického oceánu a jižních moří.

Když se Kirovi narodila dcera Alisa, začal pro ni psát příběhy o děvčátku z 21. století, které zažívá nejrůznější dobrodružství.

Aby odlišil toto "odlehčené" psaní od své "profesionální" tvorby, zvolil si pseudonym. Jeho manželka se jmenovala Kira, matka byla za svobodna Bulyčovová. A z jmen těchto dvou žen se zrodil Kir Bulyčov.

Alisiny příhody vyšly česky nejprve na pokračování v časopise Ohníček 1979–1983 a později (zde již přejmenována na Alenku) knižně v nakladatelství Svoboda v letech 1985–1989 s názvem Děvčátko z planety Země, Alenčiny narozeniny a Milión Alenčiných dobrodružství s půvabnými ilustracemi Jaroslava Maláka.

Druhým směrem, který už také obsahuje desítky knih, je "vážná" fantastika. Kromě celé řady povídek, se jedná i o romány. Častým hrdinou je kosmický lékař Sláva Pavlyš nebo agentka Intergalaktické policie Kora Orvat.

Od roku 1989 píše cyklus románů Řeka Chronos, kde svébytně zpracovává ruské dějiny. Jiný rozsáhlý cyklus Divadlo stínů, do něhož patří např. román Bojiště z ptačího pohledu, pojednává o mladém archeologovi Gariku Gagarinovi, který umí levitovat a hypnotizovat, pomáhá při pátrání po lidech mizejících beze stopy v reáliích současného Ruska.

Kir Bulyčov patří k autorům, kteří ve svém díle dokážou využívat i humor. Příkladem mohou být historky z Guslaru Velikého. Obyčejný život lidí v tomto městečku je zpestřován častými návštěvami mimozemšťanů, neobyčejnými vynálezy a dalšími vzrušujícími událostmi.

Celkem už vzniklo na sedmdesát povídek z tohoto cyklu a mimo jiné i román Marťanský elixír.

Novelu Průsmyk (Pereval) napsal Kir Buličov v roce 1980. Ještě v tomtéž roce vyšla na pokračování v časopise Znanie-Sila v číslech 7-11. Knižně ji vydala Molodaja gvardija v roce 1983.

Druhou část Průsmyku, román nazvaný Za průsmykem (Za perevalom) napsal Kir Bulyčov v roce 1984. Publikován byl až v roce 1988 kdy vyšel knižně v nakladatelství Dětskaja litěratura. Nikdy však nevyšel samostatně pod tímto názvem. Od tohoto roku vychází oba díly jednoho románu nerozlučně v jednom svazku pod názvem Posiolok.

Podle prvního dílu byl nakreslen i komiks. Jeho autorem je P. Severcov. Nejprve vycházel na pokračování v roce 1991 v časopise Pioněr v číslech 6-11. Později vyšel souhrnně v komiksovém magazínu Blaster 1/95 o 32 stranách.

Taktéž byl v roce 1988 natočen krátký 30ti minutový animovaný film Pereval, režisérem Vladimirem Tarasivejem.

U nás, v tehdejším Československu, vyšla novela Průsmyk poprvé v roce 1981 na pokračování v časopise Sedmička pionýrů v číslech 1-19.

Podruhé vyšel Průsmyk v roce 1984 knižně v Lidovém nakladatelství v edici Saturn č. 127, pod názvem Slyšel jsem Zemi…

Obě dvě vydání byla přeložena Josefem Týčem z ruského originálu vydaného v časopise Znanije-Sila z roku 1980.

Román Za průsmykem u nás vyšel poprvé opět na pokračování v Sedmičce pionýrů v roce 1986 v číslech 1-27 pod názvem Druhá cesta k průsmyku.

Je zřejmé, že román vyšel v Československu dříve než v Sovětském svazu. Nejspíše to můžeme připsat úzkým kontaktům pana Týče se sovětskými spisovateli. Kir Bulyčov musel dát svolení s vydáním v časopise. Knižně román však mohl vyjít až po vydání v Sovětském svazu.

Tak se také stalo. A v roce 1988 kniha vychází v Lidovém nakladatelství, opět v edici Saturn č 148 pod názvem Země je příliš daleko.

Zde v této publikaci, vám předkládám oba dva díly v jednom celku. Jedná se o vydání ze Sedmičky pionýrů, doplněné o skvělé ilustrace Miloslava Havlíčka.